Nemoci

Kokcidióza

Je to nemoc, kterou způsobují jednobuněční vnitřní paraziti. Přenáší se trusem. Rozlišujeme na kokcidiózu jaterní a střevní. Příznaky obou jsou téměř stejné a to proto, že se obě tyto formy vyskytují nejčastěji současně.  Nositeli jsou téměř všichni dospělí králíci, aniž by měli příznaky.

Příznaky - králíci hubnou mají vypoulené oči, bledé oční spojivky a nahrbený hřbet, když přejedeme rukou po hřbetě je jakoby pilkovitý, mají naježenou srst, skřípou zuby, přestávají jíst, v pokročilém stadiu mají mírně nafouklé břicho a střídavě zácpu a průjem.

Prevencí je podávání kokcidiostatik nebo občasné přeléčení Sulfakombinem, Sulfadimidinem, Klozanitem, Robenidinem nebo ESB3 bio ve vodorozpustné formě. Léčebná a preventivní kůra se provádí po 3 dny a po dvoudenní přestávce se opět pokračuje po 3 dny. Ředění je popsáno na obalových sáčcích či etiketách, podává se zpravidla v nápoji. Přírodním prostředkem je černobýl, který se přidává do zeleného krmení. Někdo tlumí kokcidiózu i octem (občas preventivně) - dávkování 1 pol. lžíce na 1 l vody 3 dny za sebou.

Při léčbě i preventivní nepodáváme zelené krmení.

Před plánovaným připuštěním je nejlépe samici proti kokcidióze přeléčit. Králíčata se zpravidla přeléčují  mezi 5- 10 týdnem.

 

Průjem

Přičinou průjmu může být několik. Nevhodná, zkažená nebo příliš studená potrava; náhlá a výrazná změna stravy nebo prochladnutí.

Trus je mazlavý a páchne.

Králíček by neměl dostávat žádné zelené krmení, jenom vodu a seno.

Dlouhotrvající průjem může být pro králíčka nebezpečný. Pokud neustoupí do 1-2 dnů je potřeba vyhledat veterináře. Průjem může být průvodním znakem kokcidiózy.

Někdy proti průjmu pomůže Sulfadimidin do vody, kterou králíček pije, nebo slabý heřmánkový čaj.

 

Pasteurelóza a nakažlivá rýma

 

Pasteurelóza

Příznaky u těchto nemocí jsou si velmi podobné. Projevují se nejčastěji jako rýma spojená s frkáním a někdy i kašlem. Na pasteurelózu jsou vnímavá hlavně mladší zvířata. Kokobakterie je zjistitelná téměř u všech i zdravých králíčků, na sliznici dýchacích cest. Záleží ovšem na množství těchto bakterií, kondici, odolnosti a momentálním prostředí zvířete.  Průběh může být perakutní - je méně častý; akutní - vysoká horečka, frkání a výtok z nosu i očí. Chronický - je nejméně nápadný. Pofrkávání je pravidelné a králíček hubne, má slepené chlupy kolem nosu a očí, také na předních končetinách, protože se jimi snaží utírat výtok z nozder.

K léčbě se používají chemoterapeutika i antibiotika, ne vždy s plným účinkem. Lépe je králíky vakcinovat preventivní vakcínou proti pasteurelóze. Vakcinují se hlavně březí samice, tak aby narozená mláďata byla chráněna protilátkami. Mladí králíčci se vakcinují po odstavu. Revakcinace se opakuje každých 4 - 6 měsíců.

Prevence - kontrola zdravotního stavu (hygiena, výživa), nakažená zvířata se musí oddělit od zdravých.

 

Nakažlivá rýma

Je vyvolaná směsí bakterií a virů např. streptokoky, stafylokoky. Jéjí léčba je složitá a je prakticky nevyléčitelná. Nakazit se mohou králíci bez rozdílu věku. Průběh nemoci je stejný jako u pasteurelózy. Pokusy o léčbu se provádějí širokospektrálními antibiotiky.

Do chovu se nemoc dostane nejčastěji s nemocnými, ale i latentně infikovanými králíky. V chovu se šíří vzduchem s vydechnutými nebo vyfrknutými častečky hlenu. Přenos je možný i znečištěným krmivem, vodou, klecí, rukama a oděvem osob, která králíky ošetřuje.

Onemocnění má různý průběh, od akutního až po chronický, přip. latentní. Hlavní přiznak je výtok z nosu, vodnatý až postupně hlenovitý, zasychající ve strupy okolo nosu. Ztížený a zrychlený dech, kašel a kýchání, králíci se snaží odstranit si strupy, které jim ztěžují dýchání a někdy vytáčejí hlavu, aby si dýchání usnadnili. Můžeme pozorovat také výtoky z očí, podkožní hnisavé záněty a po úhynu při pitvě záněty plic. Onemocnění může probíhat několik dnů, častěji však trvá delší dobu. Králíček méně žere, hubne a nakonec uhyne.

Někteří králíci se mohou nakazit, aniž by měli klinické příznaky onemocnění. Tito jsou pak stálým zdrojem infekce v chovu.

Pro tlumení nebo minimalizaci výskytu nakažlivé rýmy králíků se jako nejvhodnější jeví vakcinace, nejlépe autogenní vakcínou, která obsahuje bakteriální druhy, které se podílejí na vzniku nakažlivé rýmy králíků v konkrétním chovu.

 

Myxomatóza

Myxomatóza je virové onemocnění. Přenáší ji převážně bodavý hmyz, zvláště komáři, ale také muchničky a u divokých králíků i králičí blechy.

Za 3 - 5 dní po infekci se projevují první příznaky a za dalších 3 - 12 dní nastává smrt.

Příznaky - silné překrvení a zánět spojivek, otok víček s hnisavým výtokem, tvorba uzlíků na boltcích a v podkoží hlavy, takže  hlava myxomatózních králíků vypadá, jako " lví ". Uzliny se mohou tvořit i na pohlaví a na řitním otvoru. Králík má vysoké horečky, rychle hubne a hyne. Myxomatóza je nevyléčitelná nemoc.

Lze proti ní bojovat očkováním, vakcínou (dvojvpich do ušního boltce). Králíčci se vakcinují od 10 týdne věku. Je možné vakcinovat králíčky od věku 4 týdnů s následnou revakcinací za 6 týdnů, další revakcinace pak za 4 měsíce. Chovní králíčci by se měli očkovat dvakrát ročně. Imunita vzniká 4 den po očkování a plně je vyvinuta za 9 dnů.

Při očkování proti myxomatóze je možné současně očkovat i proti králičímu moru. Obě vakcíny ale nelze, vzhledem k odlišnému charakteru, smísit dohromady.

K prevenci patří síťová ochrana kotců a v době komáří invaze nezkrmovat trávu ani seno z prostor, kam mají přístup divocí králíci.

V ČR patří myxomatóza mezi nebezpečné nákazy a podléhá povinnému hlášení.

 

Králičí mor

Králičí mor (RHD, zánět plic) je silně nakažlivé virové onemocnění, které se rozšířilo z Číny po celé Evropě.

Příznaky - apatie, zřetelné dýchací potíže, zvýšená teplota až 41 C, krvácení z nozder a rychlá smrt v křečích s příznaky dušení. Smrt nastává po 2- 3 dnech. Králičí mor nelze léčit.

Proti králičímu moru lze vakcinovat. Po 3 týdnech od aplikace podkožní injekce je králík chráněn po dobu 6 měsíců. Proto je nutné očkovat dvakrát ročně. Vakcinace se doporučuje od 10 týdne věku, ale je možno očkovat už od 6 týdne věku, někdy se doporučuje i revakcinace. Tvorba protilátek nastupuje 5 den a chráněnost vzniká 14 - 21 dnů po vakcinaci. Doba chráněnosti se uvádí 6 někdy i 9 měsíců.

 

 Roup králičí

Patří mezi běžné parazity králíků. Roup ( passalurus ambiguus nebo passalurus nonanulatus) je asi 1 centimetr dlouhý a 1 milimetr široký, vypadá jako teňounký bílý kořínek. Zdrojem bývá infikované krmení, voda a noví jedinci v chovu. Což je pozitivní zprávou je, že králičí roupy nejsou přenosné na člověka. Průkaz roupů je založen na makroskopickém vyšetření dospělých roupů nebo mikroskopickém vyšetření trusu (průkaz oocyst). Léčba - tablety Panacur, nebo injekční aplikace Ivomec či Dectomax, tyto léky nejsou určeny speciálně pro králíky( mám takový pocit, že je to pro koně, ovce apod.), ale momentálně na trhu nic jen pro králíčky není. Dávkování(zdroj je z internetu) 0,1 ml na kg zvířete, opakovat za 10-14 dní. Po třech dnech od aplikace je potřeba důkladně vyčistit kotce (misky apod.) silným roztokem sava, nebo vyžíhat plamenem či spařit horkou vodou. U klecí čištění nebývá až tak problematické, horší je to u dřevěných králíkáren (plastové klece samozřejmě nebudeme vyžíhávat).

Přestože jsem se dočetla, že roupy nejsou pro králíčky nebezpečné, já jsem se rozhodla je přeléčit a to všechny. Hlavně proto, že nám králíčci běhají skoro všude a náš pětiletý chlapeček se s oblibou hrává na zemi a valí se i po trávníku. Roupy měl i můj nový králíček, který si je donesl už od chovatele. Můj veterinář (kterému důvěřuji) mi dokonce doporučil, pokud králíčci volně pobíhají, přeléčení proti roupům každého půl roku. Naočkoval je Ivomecem ( to je proti vnitřním i vnějším parazitům). Na internetu jsem se dočetla, že po Ivomecu může někdy být kožní reakce u vpichu. Mí králíčci byli v pořádku, jen Barunka měla okolí vpichu začervenalé, ale žádné hnisání se nekonalo. Také mi zdělil, že se roupů dá celkem dobře zbavit, ale problém je v tom, že vajíčka přežijí v půdě i půl roku.

Ještě jsem někde narazila na odborný článek, že pokud jsou samice přeléčeny proti kokcidióze a roupům mají zdravější miminka, je u nich sníženo procento úmrtí miminek stejně jako jich samotných. Dělali nějaký pokus, kde část samic přeléčili a část ne.